|
|
Izolace DNA z probiotických druhů baktérií mléčného kvašení v potravinových doplňcích
Tvrdíková, Jana ; Vojtíšková, Marie (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
V této práci byly testovány magnetické nosiče funkcionalizované streptavidinem při selektivní izolaci DNA. Metoda selektivní izolace DNA byla testována s využitím DNA probiotického kmene Lactobacillus paracasei subsp. paracasei CCDM 211/06. Na nosiče s navázaným streptavidinem byl imobilizován biotinylovaný oligonukleotid a využit jako DNA sonda pro izolaci komplementárního řetězce DNA pomocí DNA/DNA hybridizace. Jako DNA sonda byl testován primer R 5´ bio a biotinylovaný denaturovaný PCR produkt specifický pro druh Lb. paracasei. Byly optimalizovány následující experimentální podmínky selektivní izolace DNA: teplota a doba hybridizace, množství DNA, eluce DNA z mikročástic. Izolace DNA byla ověřena pomocí PCR s rodově specifickými primery. Byl amplifikován rodově specifický PCR produkt o velikosti 250 bp, který byl prokázán pomocí gelové elektroforézy na agaróze. Použitý postup byl úspěšně použit při selektivní izolaci DNA Lactobacillus z komplexního vzorku doplňku stravy (BIFI pangamin).
|
|
|
Porovnání mikrobiální metabolické produkce na odpadní a sušené syrovátce
Elefantová, Petra ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Diplomová práce porovnává mikrobiální produkci na odpadní a sušené syrovátce. Syrovátka se získává jako vedlejší produkt při výrobě sýrů. Laktóza (nejlépe ze syrovátky) se pomocí bakterií mléčného kvašení (např. Lactobacillus) při vhodných teplotních podmínkách přemění na kyselinu mléčnou. Ve vzorcích byl stanoven pomocí metody HPLC obsah kyseliny mléčné. Byl sledován vliv teploty, vliv koncentrace solí a vliv množství kvasničného extraktu na celkovou produkci tohoto metabolitu. Jako bakterie mléčného kvašení byly použity bakterie rodu Lactobacillus. Bylo zjištěno, že při této fermentaci je nejoptimálnější teplota 35 °C. Při této teplotě dochází k největší produkci kyseliny mléčné. Nejvyšší koncentrace kyseliny mléčné byla získána při použití 20 g kvasničného extraktu pro sušenou syrovátku a pro odpadní bylo použito 24 g kvasničného extraktu. Při sledování vlivu koncentrace solí na produkci kyseliny mléčné, bylo zjištěno, že použitím pouze MnSO4·H2O se získá nejvíce tohoto metabolitu.
|
|
|
Mléčné bakterie a jejich využití
Jiříková, Ivana ; Vránová, Dana (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium mléčných bakterií. V rámci práce byla provedena rešerše shrnující poznatky o těchto bakteriích. První část je zaměřena na obecnou identifikaci bakterií a rozdělení do jednotlivých rodů, dále je popsána cytologie, metabolismus a průmyslové využití bakterií mléčného kvašení.
|
|
|
Význam probiotik v dětské výživě
Augustová, Kamila ; Vítová, Eva (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Díky velkému pokroku ve vědě, medicíně a poznání člověk dosáhl v léčení vysoké úrovně. Nicméně, i v dnešní době se lidstvo snaží o návrat ke svým kořenům – přírodě a využít ji pro udržení svého pevného zdraví. Pojmem probiotika se myslí živé mikroorganismy, které jsou schopny usídlit se v lidském střevě a mít zde kladný vliv na udržení zdravé střevní mikrofóry, což se dále promítne pozitivními účinky na lidské zdraví obecně. Firma Valosun a.s. poskytla pro testování probiotický potravní doplněk pro děti, který byl vyzkoušen matkami s dětmi předškolního věku a těhotnými. Cílem našeho sociologického průzkumu, bylo zjistit, jaká je informovanost o problematice probiotik v této skupině, dále jak vnímají dotazované dostupnost probiotik a jaké jsou nejčastější důvody pro jejich užívání.
|
|
|
Testování bakterií mléčného kvašení rodu Lactobacillus produkujících bakteriociny
Volecová, Veronika ; Němcová, Andrea (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Antimikrobiální látky, respektive bakteriociny jsou látky produkované probiotickými bakteriemi mléčného kvašení. Mají pozitivní vliv na gastrointestinální trakt člověka a nacházejí významné uplatnění v potravinářském, ale i farmaceutickém průmyslu. Cílem diplomové práce byla molekulární identifikace bakterií mléčného kvašení do rodu Lactobacillus a jejich následné druhové zařazení pomocí metody PCR. Pomocí metody PCR byly testovány geny zodpovědné za produkci bakteriocinů. Pro potvrzení produkce bakteriocinů byla zvolena i mikrobiologická metoda, tzv. agarózový kapkový spot-test. Do předkládané práce byla zařazena i bioinformatická část pro posouzení specifičnosti a nespecifičnosti použitých primerů s využitím Primer-BLAST programu.
|
|
|
Vybrané bioinženýrské charakteristiky bakterií mléčného kvašení
Šťásková, Lucie ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá růstem biomasy a produkcí vybraného metabolitu-kyseliny mléčné termofilní bakterií Bacillus coagulans. Výsledný vybraný metabolit byl stanoven pomocí metody HPLC. Kultivace tohoto rodu byly provedeny na syntetických médiích, kde byl studován vliv použitého sacharidu jako zdroje uhlíku. Laktosa byla vhodnější pro růst biomasy a glukosa pro produkci kyseliny mléčné. U přírodních syrovátkových médií byl studován vliv různých podmínek. Nejvyšší výtěžky biomasy a kyseliny mléčné byly pozorovány na doživeném syrovátkovém médiu. Poslední část se zabývá srovnáním produkce biomasy a metabolitů v závislosti na objemu média. Byly srovnávány vybrané bioinženýrské charakteristiky u všech provedených kultivací.
|
|
|
Molekulární typizace bakterií mléčného kvašení
Jelínek, Zdeněk ; Ing. Špano Miroslav,PhD. (oponent) ; Rittich, Bohuslav (vedoucí práce)
Bakterie mléčného kvašení nacházejí uplatnění nejen v potravinářském průmyslu, ale také ve zdravotnictví. Jsou součástí mnoha fermentovaných mléčných výrobků i běžné střevní mikroflóry. Pro identifikaci bakterií byla vyvinuta celá řada metod, v této práci se však zaměříme na Rep-PCR a RAPD. Cílem bude zhodnotit vliv různých korelačních koeficientů a algoritmů shlukové analýzy dat na taxonomické zařazení bakterií.
|
|
|
Analýza DNA izolované z různých typů probiotických výrobků s využitím PCR v reálném čase a HRM analýzy
Sedláková, Lucie ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo zavedení metody PCR v reálném čase s vysokorozlišovací analýzou křivek tání pro rod Bifidobacterium. V současné době je dostupné malé množství publikací, které se zabývají rozlišením kmenů rodu Bifidobacterium pomocí vysokorozlišovací analýzy křivek tání. Dle publikací, které byly zaměřeny na rozlišení bakterií mléčného kvašení, byly vybrány primery P1V1 a P2V1, LAC1 a LAC2, LsppUPF a LsppUPR, V3F a V3R, V6F a V6R. Bakteriální DNA sbírkových kmenů byla pomocí těchto primerů amplifikována metodou PCR v reálném čase s vysokorozlišovací analýzou křivek tání. Po vyhodnocení naměřených výsledků byla účinnost vybraných primerů rovněž ověřena na DNA izolované z komplexního vzorku probiotického výrobku. Po další optimalizaci by za pomoci vybraných primerů mohla být metoda PCR v reálném čase s vysokorozlišovací analýzou křivek tání vhodná i pro rod Bifidobacterium.
|
|
|
Identifikace baktérií mléčného kvašení v probiotických preparátech (tabletách) s využitím amplifikačních metod
Balogová, Petra ; Trachtová, Štěpánka (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
Laktobacily hrají důležitou roli ve fermentačních procesech již po tisíciletí. Byly prostudovány jejich probiotické vlastnosti a dnes jsou používány při výrobě fermentovaných potravinových výrobků a doplňků stravy včetně farmakologických preparátů. V této práci byla pozornost zaměřena na zástupce rodu Lactobacillus v probiotických preparátech (tabletách). Pro identifikaci laktobacilů v sedmi probiotických preparátech byla použita metoda polymerázové řetězové reakce (PCR), založené na amplifikaci sekvence DNA. Jako DNA matrice byla do PCR směsí použita celková DNA izolovaná z tablet pomocí magnetických nosičů (P(HEMA-co¬-GMA) pokrytých karboxylovými skupinami. Rodově specifické produkty (250 bp) byly detekovány pomocí gelové elektroforézy na agaróse. Přítomnost DNA rodu Lactobacillus byla prokázána ve všech výrobcích kromě jednoho. Na etiketě tohoto výrobku byla uvedena pouze přítomnost probiotických bakterií. Pravděpodobně se jednalo o zástupce jiného rodu než Lactobacillus.
|
|
|
Metody detekce antimikrobiálních vlastností bakterií mléčného kvašení
Vránová, Petra ; Němcová, Andrea (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Bakterie mléčného kvašení jsou řazeny mezi probiotika produkující látky, které působí proti mikroorganismům. Mezi tyto antimikrobiální látky patří organické kyseliny, oxid uhličitý, peroxid vodíku a bakteriociny. V současné době jsou hlavním předmětem zájmu právě bakteriociny, které nacházejí uplatnění v potravinářském a farmaceutickém průmyslu. Práce je zaměřena na vypracování přehledu antimikrobiálních vlastností bakterií mléčného kvašení, metody jejich stanovení a využití v potravinářství. Experimentální část se zabývá identifikací bakterií mléčného kvašení přítomných ve vybraných vzorcích bakteriální DNA a jejím zařazením do domény, rodů a druhů. Dále byla zjišťována přítomnost genu kódujících produkci bakteriocin Gassericin K7A. K rozlišení bakteriální DNA i bakteriocinu byly použity molekulárně diagnostické metody jako polymerázová řetězová reakce v reálném čase (qPCR) a konvenční polymerázová řetězová reakce.
|
host ::
RSS.